Blog

Jak to vzniklo?

Úkolová hledačka Hračky na útěku je vůbec první hrou, kterou jsem se rozhodla zpracovat jako PDF a ne jenom jako pár lístečků s načmáranými vzkazy. Předcházela jí jiná úkolovka, která měla u mých kluků velký úspěch a u nás jako rodičů také, protože ji kluci hráli sami brzo ráno, zatímco my s manželem (a malým miminkem) jsme ještě spali. Doufám, že i tu se mi jednou podaří vyrobit v digitální podobě.

Motivace k vytvoření Hraček na útěku byla celkem jasná. Moji kluci nejsou zrovna pořádkumilovní, a tak je celkem snadné si představit, jak většinou vypadá jejich pokoj. Chtěla jsem, aby si byli schopni uklidit pokoj sami tak, aby se v něm dalo alespoň existovat. Nejde tedy o nějaký super důkladný úklid, při kterém třídíte hračky podle abecedy, ale o takový ten rychlý zběžný, který je nicméně potřeba provádět celkem často.

Původním záměrem bylo, že si děti uklidí pokoj samy podle instrukcí na nalezených zprávách, pak jsem to ale přehodnotila, protože jsem zároveň chtěla, aby byl úklid relativně komplexní, což zahrnuje i činnosti jako je luxování, zametání nebo utírání prachu, a ty mohou být zvlášť pro menší děti poměrně náročné. Navíc mám dojem, že se závěrečným vyluxováním každý rodič stejně rád pomůže, když předtím uvidí alespoň nějakou snahu ze strany dítěte. Také jsem chtěla, aby tam byl nějaký přesah do budoucna a nebyla to jen jednorázová akce.

Hledačku jsem tedy nakonec zpracovala tak, aby ji děti hrály s některým z rodičů. Ten jim může během hry poradit, pomoct a vlastně i vysvětlit, jak by si představoval, aby si děti v budoucnu uklízely samy. Už jenom stlaní postele je činnost, kterou každý dělá trochu jinak, a pokud navíc dítě spí např. na palandě, bude pro něj možná ustlání dost složité. Rodič má tak možnost dítěti ukázat, jak přesně postel ustlat, kam dát složené pyžamo apod. Součástí PDF souboru je navíc i plakát k vyvěšení, ve kterém jsou všechny úkoly zopakovány, hra má tedy mít především vzdělávací charakter. No, prostě se projevila moje učitelská povaha. 😊

Jak probíhalo testování a co se povedlo?

Hledačku testovali moji dva synové Tomík (7 let) a Péťa (6 let) jednoho prosincového večera. Zprávy jsem schovala během toho, co si malovali, a přípravy jsem žádné nedělala, protože měli v pokoji šílený bordel, tak jsem si říkala, že to je dostatečná „příprava“. 🙈

Moji kluci jsou na hledací hry zvyklí, takže byli nadšení, že můžou zase hledat nějaký „poklad“, a překvapivě je nadšení neopustilo ani v momentě, kdy zjistili, že přitom budou vlastně uklízet pokoj. Děti nejsou hloupé, takže pokud tu informaci o uklízení náhodou přeslechnou v úvodní zprávě, pravděpodobně jim to stejně dojde během plnění prvních úkolů.

Jednotlivé úkoly plnili kluci také s nadšením. Péťa dokonce při čtení páté zprávy, ve které stojí: „Teď si konečně posvítíme na všechny Vaše hračky.“, reagoval slovy: „Jóó, to bude zábava!“ (a myslel to vážně). Já jsem teda jenom nepochopila, proč ty hračky neuklízí každý den, když je to taková zábava…no, nic.

Péťa byl obecně aktivnější, chtěl i utírat prach a luxovat, Tomík to chtěl spíš zkusit. Všechny úkoly zvládli sami, až na ty posledně jmenované. Jak už jsem ale psala výše, to vyluxování už pro mě bylo spíš za odměnu – když je ten pokoj konečně uklizený a na zemi se nic neválí, tak Vás ten vysavač sám vybízí. 😊

Celá hra nám trvala zhruba hodinu, ale určitě se dá zvládnout i rychleji. V našem případě zabralo hodně času samotné čtení zpráv, protože kluci chtěli všechno přečíst sami a ve čtení se poctivě střídali. Tomík jako druhák už čte opravdu pěkně, ale Péťa je teprve předškolák, a tak mu to dalo ještě dost práce. Pokud budete číst úkoly dětem Vy, rozhodně budete s úklidem hotovi rychleji.

Co bych dnes udělala jinak?

Hledačka kluky moc bavila, ale vzhledem k tomu, že jsem nedělala žádnou přípravu, museli jsme jeden úkol přeskočit, protože při něm nebylo co plnit. Neměli zrovna v pokoji žádné špinavé nádobí, občas tam ale nějakou skleničku nebo hrneček nechají, proto jsem ráda, že tam takový úkol je a že ho také mají v „návodu“ na plakátě.

Máme celkem malý byt, a proto je někdy těžké schovat zprávy tak, aby byly nalezitelné, ale zároveň ne viditelné na první pohled. Stalo se nám tak, že jednu zprávu našli kluci dřív, než bylo v plánu – myslím, že to byla ta u odpadkového koše. Věděli ale, že se k ní nejspíš dostanou později, a tak ji nechali být.

Pro příště bych tedy určitě byla důslednější, co se týče přípravy hry. Je lepší, když děti nemusejí některé úkoly přeskakovat, protože nemají co plnit. Taky bych možná některé zprávy trochu důkladněji schovala, nakonec je totiž stejně vždycky všechny najdou, případně jim můžete s hledáním trochu pomoct.

Jak to bylo dál?

Když kluci našli svoji odměnu, plakát samotný je moc nezaujal. Není se moc čemu divit, čokoláda je přece jenom zajímavější. Já jsem ale samozřejmě nelenila a plakát jsem jim hned vylepila v pokoji.

Asi tak měsíc ho úspěšně ignorovali, ale pak jednou došlo na situaci, kdy měli v pokoji zase hrozný binec. Padla tam nějaká výhružka typu: „Dokud neuklidíte ten pokoj, nepustím Vám ten film, co jste chtěli.“ Tak usoudili, že bude asi lepší uklidit, a tehdy se Tomíkovi rozsvítily oči, že by mohli vlastně uklidit podle toho návodu. Péťa s tím souhlasil a skutečně sami uklidili, já už jsem pak jen vyluxovala.

Pak za pár dní nastala situace, která mě potěšila ještě víc. Tomík byl nemocný, nechodil do školy a přemýšlel, jak se doma zabavit. Pak se rozhlédl kolem a sám od sebe (!) usoudil, že má v pokoji docela velký nepořádek, a tak že ho prý uklidí. Začal teda s úklidem a já jsem slyšela, jak si pro sebe říká ty jednotlivé úkoly, tak se ho ptám: „Ty uklízíš podle návodu?“ – „Jo, jasně.“ Tak to jsou ty momenty ze života rodiče, kdy si člověk říká, že to nakonec možná i nějaký význam mělo. 😊

Plakát nám visí na zdi doteď a jednou za čas podle něj kluci uklidí, ale musejí se samozřejmě rozhodnout, že jdou uklízet (ať už je to jejich vlastní rozhodnutí, nebo jim to zlá matka nakáže). Není to tedy rozhodně tak, že by teď uklízeli každý den, jen co se vrátí ze školy, ale to jsem ani nečekala. Myslím, že hlavním přínosem je, že teď už vědí, JAK uklízet. A já si můžu domýšlet, že je to někdy možná i docela baví. 😊

Pokud chcete se svými dětmi úkolovou hledačku Hračky na útěku taky vyzkoušet, najdete ji zde:

https://www.kouzelnehledani.cz/hracky-na-uteku (verze pro jedináčka)

https://www.kouzelnehledani.cz/hracky-na-uteku-verze-pro-sourozence (verze pro sourozence)